Jak to všechno začalo?

Čeho jiného by se měl týkat úplně první příspěvek na našem blogu, než právě toho, jak to celé začalo.

Vyprávění jsem pojala trochu osobnější formou. Asi proto, abys nás blíže poznala a věděla, že za značkou Freya clothing stojí dvě úplně normální holky, které milují sport a umí si ze sebe udělat i srandu. Takže, jak jsme se s Blonckou (Marťou) vlastně seznámily?

Jak jsem již ve svém medailonku napsala, byla jsem spíše holčička, kterou rodiče vedli k  “dívčím sportům”. Tedy balet, moderní gymnastika….spousty sukének, barev, flitrů. Nemám nic proti jakékoliv formě pohybu, důležité je, aby to člověka bavilo, naplňovalo a byl spokojený. Akorát zrovna mě tato ladnost a hudebnost příliš nesedla a tak jsem velice uvítala sport, který patřil do vysokoškolských let mého otce a sice karate. Kurz jsem navštěvovala v Rusku, kde jsme jednu chvíli bydleli. Když jsme se pak vrátili zpět do ČR a já začala studovat vejšku, vyměnila jsem karate za kick box. Začala jsem navnavštěvovat klub, který se později stal mojí druhou rodinou. Tedy SKBU Hostivař v čele s Ríšou Gonzorem – měl sice vystudovanou veterinu, ale to mu nebránilo být jedním z nej trenérů a nebo, že by možná právě proto :-).

Po asi 3 měsících treninků, začala na kurz začátečníků chodit i Marťa – rozuměj – bloncka o pár let mladší (neznatelný rozdíl cca 7 let 🙂 s dost výrazným tónem hlasu a oblibou v českém hiphopu :). No, moc mě zpočátku jako tehdejší punkerku nezaujala. To se však shodou biorytmických náhod změnilo na hned prvním soustředění, které bylo ve znamení nových přátelství, vztahů a objevení sebe sama. 

S Martinou bylo tohle soustředění pro naše přátelství klíčové. Jeho pevné základy postavil ovocný přeslazený čaj, který podávají pouze v rekreačním středisku ve Zbraslavicích u Kutné hory. Jedná se doprovodnou, avšak nedílnou součást ranní snídaně a ty si ho ráda naleješ, protože potřebuješ nejen doplnit tekutiny a také rozhýbat metabolismus před dopoledním tréninkem. A tak nás tento zázračný čaj každé ráno upoutal na dvě malé místnůstky vedle sebe a my pak pokračovaly přímo na trénink na louku nebo do tělocvičny. A díky tomu, že jsme většinou dorazily mezi posledními, tak jsme si (s minimálním váhovým a výškovým rozdílem – 10kg a 10cm :)) na sebe zbyly jako sparing partneři. Jako sparingové jsme následně pokračovaly i při zdolávání běžeckých tratí, všech ostatních trénincích i v životních cestách.

Jsem ráda Marti, že jsme spolu popily nezapomenutelný čaj přátelství a že pro nás znamenal a znamená kamarádství na celý život 🙂

Pavla

             

  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *